Mistrovství bez pressingu nahrává outsiderům. Rozhodnout musí individuality

4. 7. 2014, Text: Redakce
 

Mistrovství světa je největší událost ve světě fotbalu. Je to dáno jeho výjimečností i tím, že se v krátkém čase, den co den střetávají ti nejlepší hráči na světě. Zatímco poslední šampionát se nesl v duchu nesnesitelného bzučení vuvuzel a nádherných gólů z dálky s plavajícím balónem Jabulani, toto mistrovství přineslo nový jev. Prakticky absolutní absenci vysokého pressingu ve hře všech týmů.

 
Mistrovství bez pressingu nahrává outsiderům. Rozhodnout musí individuality
flickr.com

Doba barcelonská

Každé fotbalové období má určitou éru, která je definována dominancí určitého klubu. Poslední léta se jednoznačně nesla ve znamení Barcelony. Byl to právě katalánský velkoklub, který byl považován za univerzálního favorita, a výkony ostatních se poměřovali právě tím, jak uspěli v souboji s Barcelonou. Její hra se vyznačovala především dvěma prvky. Sérií krátkých nahrávek a narážeček, která nedávala soupeři šanci získat míč a zničujícím vysokým pressingem ihned po ztrátě balónu. Zatímco o tzv. Tiky taka a jeho konci se napsalo hodně, již méně se hovoří o tom, že prakticky všechny reprezentace na mistrovství rezignovaly na náročný pressing. V zápasech sledujeme, že i týmy, které jsou fotbalovou veřejností a bookmakery považovány za outsidery, dokážou favority trápit plynulou a pohodlnou kombinací.

Doba barcelonská
 
flickr.com
 

Počasí a stadiony

Vysvětlení se nabízí. Ani ty nejvyspělejší a fyzicky nejlépe připravené týmy nedokážou praktikovat náročný pressing v brazilských klimatických podmínkách. Hlavním tématem před šampionátem v Brazílii byly nedokončené stadiony a velmi špatná kvalita trávníku. Odborníci předpovídali, že nekvalitní povrch bude činit potíže technickým týmům, které spoléhají na hru po zemi. Organizátoři však nakonec dokázali dát pažit na většině stadionů včas do pořádku. Je to spíše počasí, které determinuje fotbal na mistrovství. Zápasy se hrají v teplotách okolo 30 stupňů Celsia a navíc za tropické vlhkosti vzduchu. Ta dosahuje ve vnitrozemských a severně položených stadionech až 95 %. I když se to často z příjemného prostředí obývacího pokoje nezdá, hráči na některých stadionech prakticky nastupují do vyhřáté prádelny. Za zápas ztratí až 5 litrů tekutin. Trenér, který by chtěl v takovémto prostředí naordinovat od počátku pressing, by byl spíše blázen než neústupný taktik. Dvojnásob to platí ve vyřazovacích bojích, kde se musí kalkulovat i s půlhodinovým prodloužením.

Počasí a stadiony
 
flickr.com
 

Fotbal v džungli

Nejvíce patrné jsou tyto podmínky v Manausu. Dvoumilionové město uprostřed džungle na soutoku řek Amazonky a Río Negro je pro fotbalisty doslova peklem. Nejvíce patrné to bylo na zápasech Itálie a Anglie nebo Portugalska a USA. Zejména evropské týmy se ze zápasu v Manausu již často nevzpamatovaly a skončily ve skupině. Itálie například vylosovala všechny 3 zápasy v severních oblastech a s náročnými podmínkami si poradit nedokázala. V tomto mají nesporně výhodu jihoamerické reprezentace, které jsou na podobné poměry zvyklé. Když se k parnému počasí přidá i brazilská obliba v maximálních povolených rozměrech hřiště, vychází z rovnice jasný výsledek: fotbal bez pressingu. Stadiony v Brazílii připomínají spíše letiště. Pro srovnání, například rozměry stadionu Chelsea na Stamford Bridge jsou 105 na 68 metrů, zatímco na Maracaná má hřiště 110 na 75 metrů. Ač se to nezdá, je to rozdíl celých 1 110 metrů čtverečních, a to už něco znamená.

Fotbal v džungli
 
flickr.com
 

Španělům chyběl pressing

Byla-li na klubové úrovni největším průkopníkem pressingu Bracelona, pak na reprezentační to bylo Španělsko. Úřadující mistři světa se opět spolehli na stárnoucí barcelonské srdce týmu, ale klimatické podmínky si na čtyřiatřicetiletém Xavim vybraly svou daň. Španělská hra neztratila své kouzlo jen kvůli tomu, že není dostatečně přímočará, ale protože bez pressingu nedokázali Španělé soupeři včas sebrat balón a udeřit do neorganizované obrany. Místo toho získávali míče mnohem hlouběji a jejich naučené návyky jim velí v tomto prostoru hru spíše uklidnit než zrychlit.

Španělům chyběl pressing
 
flickr.com
 

Rozhodují osobnosti

Tento poznatek se však dá zobecnit na všechny favorizované týmy. Ty nejsou schopné ani proti outsiderům předvést to nejlepší, protože to jednoduše není v jejich fyzických silách. Zápasy Itálie a Anglie s Kostarikou by patrně dopadly úplně jinak, pokud by se hrály na podzim ve Wembley nebo na San Siru. Když tak týmy nedokážou dosáhnout úspěchu týmově, spoléhají se na největší osobnosti. Argentina by bez Messiho gólů s obtíži postoupila ze skupiny a po jeho akci vyřadila i houževnaté Švýcary. Brazilci hledají Neymara takřka při každé příležitosti. Odpovědnost zkrátka leží na útočných individualitách, a pokud zklamou, je konec. Příkladem můžou být Ronaldo, Rooney nebo Balotelli. Fotbal se tak ale sympaticky vrací ke svým kořenům. Každý tým bez ohledu na předpoklady může vyhrát a mistrovství tvoří, jako už mnohokrát v historii, z fotbalistů legendy. V tomto je brazilský šampionát úžasný.

Rozhodují osobnosti
 
flickr.com
 

Anketa

Jaká reprezentace je nejvíce závislá na výkonech své největší hvězdy?

Argentina na Messim
 
Německo na Müllerovi
 
Nizozemsko na Robbenovi
 
Kolumbie na Rodriguezovi
 
Brazílie na Neymarovi